Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

06. 06. 2019
09:00
ENERGY-HUB Lenka Hanáková

Biopaliva se v České republice využívají řadu let. Vyráběla se již před 40 lety, ale postupně se začaly objevovat negativní důsledky při jejich výrobě a společnost se rozdělila na dvě skupiny. Jedni tvrdí, že biopaliva jsou pro naši Zemi prospěšná, jelikož snižují emise CO2 a jsou mnohem více ekologická, druzí poukazují na negativní vlivy, které jsou s jejich výrobou spojené, a které podle nich mnohdy převyšují jejich výhody. K tomu, abychom mohli posoudit všechny tyto výhody a nevýhody, potřebujeme nejdříve znát základní informace.

# paliva
# OZE biomasa
# technologie
# ceny
# doprava
# zemědělství
# životní prostředí
Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

Biopaliva jsou paliva vyrobená na bázi obnovitelných zdrojů energie ze surovin rostlinného či živočišného původu. Mezi suroviny rostlinného původu patří například obilí, olejniny, řepka olejka, cukrová třtina, brambory a v USA především kukuřice.  Na výrobu biopaliv druhé generace se využívá odpad například ze dřevozpracujícího či lesního průmyslu.

Nyní používáme především biopaliva první generace, která se vyrábějí z rostlinných či živočišných produktů. Nejpoužívanější z nich je bionafta vyráběná hlavně z řepkového oleje. Biolíh se vyrábí z cukrové řepy nebo z obilnin a přimíchává se do benzínové směsi Natural, kde může nahradit aditivum, jehož součástí je metylalkohol z fosilních zdrojů. Zatím málo rozšířeným biopalivem je bioplyn, u kterého se ale v budoucnosti počítá s výstavbou nových bioplynových stanic a jeho rozšířením.

Vyvíjejí se také biopaliva druhé generace, která by měla snížit obsah kyslíku, a především nenasycených uhlovodíků, které způsobují mastný vznik polymerních usazenin v palivových systémech vozidel a mohou zanést filtr a vstřikovací trysky. Na výrobu těchto biopaliv se místo živočišné či rostlinné složky využívá odpad. Například sláma, seno, či řepkové zbytky, lesní odpad, těžební biomasa či biologický odpad z domácností. Oproti první generaci mají tyto biopaliva lepší kvalitu a vyšší obsaženou energii. Technologický proces je ovšem složitější a konverzní objem je obvykle 5 tun biomasy na 1 litr biopaliva. Nyní se požívá například bioetanol, který se vyrábí z biologického odpadu ve specifických plynových stanicích a anaerobních čistírnách vod.

Evropská unie v roce minulém roce uvedla směrnici, ve které počítá s využitím biopaliv druhé generace. Podle ní by po roce 2022 mělo klasické palivo obsahovat minimálně 0,2 % biopaliva z odpadu. Po roce 2025 minimálně 1 % a po roce 2030 minimálně 3,5 %.

V květnu tohoto roku předvedla v Praze společnost UNIPETROL jízdu vozidel spalujících palivo vyrobené z dřevní štěpky. Toto palivo by se mohlo používat jak k přimíchávání do směsi, tak i jako čisté biopalivo do vozidel se vznětovým motorem. Na trhu by se mohlo objevit do 8 let. Cílem společnosti je získat palivo s cenou 0,8 euro za litr (přibližně 20,7 Kč). (1)

Je zde také vidina biopaliv třetí generace vyrobených z řas, které dokáží absorbovat oxid uhličitý a zároveň produkovat obnovitelnou energii.   

Teď již ale k výhodám současných biopaliv. Biopaliva produkují menší množství emisí CO2 Dalším významným faktorem je snížení závislosti států na dovozu ropy. Do EU se dováží až 80 % ropy, a to státy činí závislými na dodavatelích.

Biopaliva také umožňují zužitkovat bioodpad. Biopalivo je taky lépe biologicky odbouratelné. Jedním kilometrem jízdy vozidlem, které jede na biopalivo první generace se ušetří 20 % – 50 % fosilní energie a emisí. S biopalivem druhé generace dokonce až 80 %. (2)  Při využití vhodných surovin a technologických postupů můžeme snížit emise skleníkových plynů.

Procesem výroby se zvýší počet pracovních sil a přispíváme tím také k rozvoji venkova. Díky dotacím z Evropské unie a nižší spotřební dani od státu je cena těchto paliv nižší. V neposlední řadě neobsahují síru, polyaromatické látky a halogeny, které znečišťují planetu.

Naopak co se týče nevýhod biopaliv, musíme zmínit například jejich velmi náročnou výrobu a technologie, které při ní produkují nemalé množství CO2. Díky rostoucí poptávce po surovinách, z kterých se vyrábějí, dochází ke kácení zalesněných ploch či přeměně savan (především v Brazílii) na ornou půdu, čímž se snižuje schopnost pohlcovat CO2. Les či prales totiž pohlcuje mnohonásobně více CO2 než pole s cukrovou třtinou nebo sójou. Navíc nezoraná půda obsahuje velké množství uhlíku, který se za běžných podmínek uvolňuje postupně. Když tuto půdu zoráme, tak ale dojde k jednorázovému uvolnění.

Díky dotacím z Evropské unie je pro zemědělce výhodnější využít půdy pro pěstování těchto plodin. Dochází tak například k přebytku řepky či kukuřice a k úbytku jiných plodin, které se k nám musí poté dovážet, což vede k jejich zdražení. Půda je vyčerpaná, ztrácí se biologická rozmanitost a objevují půdní škůdci. Zvyšuje se spotřeba dusíkatých hnojiv, které produkují emise sloučenin dusíku a důsledkem toho je paradoxně zvýšená produkce skleníkových plynů. Navíc se při pěstování používají chemikálie, které jsou zdraví škodlivé a při produkci biopaliva se spotřebuje víc energie, než se vyprodukuje. Výrobní cena biopaliv je vysoká a jelikož stát musí snižovat spotřební daň na toto palivo, je to pro něj nevýhodné. Navíc je zde počáteční investice do výroby.

Jak již bylo zmíněno, bionafta uvolňuje organické sloučeniny, které zanášejí palivový filtr či vstřikovací trysky. Pokud k tomuto dojde, řidič musí navštívit autoservis, vyměnit palivo a vyčistit palivové cesty.  U vysokoprocentních směsí je nutnost úpravy motorů. Navíc je výkon cca o 5 % nižší a biopaliva nejsou určena k dlouhodobému skladování. Pokud je tedy někdo sváteční řidič a vozidlo nepoužívá alespoň jednou měsíčně, měl by tankovat čistou naftu či čistý benzín. Na biopalivech se také negativně projevu kolísání teplot, působení světla či kontakt s vyšší vlhkostí. Nemůžeme opominout také množství vody, které se při výrobním procesu spotřebuje. Na 1 litr biopaliva se spotřebuje až 2500 litru vody. (3)

Biopaliva jsou dobrým způsobem, jak snížit spotřebu ropy, která patří mezi neobnovitelné a vyčerpatelné zdroje, a také pokusem o snížení emisí. Je zde ovšem stále mnoho aspektů, které je třeba vyřešit. Řešením by mohla být biopaliva druhé či třetí generace. Ale i u nich musíme počítat s tím, že se především na začátku objeví problémy. Uvidíme, zda se tyto problémy podaří vyřešit a biopaliva pomohou v boji o záchranu naší planety.

Seminář Sucho a krátký oběh vody v kontextu OPŽP

17.09.2019 09:15 - 13:00
Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, 17. listopadu 1192/12, 779 00 Olomouc, přednáškový sál (učebna) č. 2005
Odborný seminář věnovaný problematice sucha. Resp. řešení sucha prostřednictvím navracení přírodních prvků do krajiny.

Smart City 2019

17.09.2019
Radisson Blu Carlton Hotel, Bratislava
TBA

CHYTRÁ A ČISTÁ MOBILITA

17.09.2019
Velký jednací sál Zastupitelstva hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, v Praze
6. ročník celostátní konference s doprovodnou výstavou SMART CITY EXPO

související články

Ruský plávajúci jadrový blok Akademik Lomonosov zakotvil v meste Pevek

14. 09. 2019
14:29
Hospodárske noviny

Po spustení do prevádzky sa Akademik Lomonosov stane v poradí 11. ruskou atómovou elektrárňou.

# jádro
# technologie

Indie chce vyrábět bionaftu pomocí použitého kuchyňského oleje. Chybí jí ale funkční systém odběru

14. 09. 2019
10:29
Český rozhlas

Použitý kuchyňský olej má indické vládě pomoci vyřešit vysokou závislost země na dovozu energie. Vláda proto nedávno ohlásila…

# odpady
# paliva
# OZE biomasa

Indie chce vyrábět bionaftu pomocí použitého kuchyňského oleje. Chybí jí ale funkční systém odběru

14. 09. 2019
10:29
Český rozhlas

Použitý kuchyňský olej má indické vládě pomoci vyřešit vysokou závislost země na dovozu energie. Vláda proto nedávno ohlásila…

# odpady
# paliva
# OZE biomasa

Eurobarometr: 71 % Čechů považuje klimatickou změnu za velmi vážný problém

13. 09. 2019
14:00
oEnergetice.cz

Evropská komise zveřejnila data veřejného průzkumu týkajícího se postoje občanů EU ke klimatické změně a k boji proti změně…

# EU
# klima
# věda a výzkum
# životní prostředí

Finsko: Zpoždění výstavby JE Olkiluoto 3 způsobuje významné rozdíly v cenách elektřiny

13. 09. 2019
08:00
oEnergetice.cz

Významné rozdíly ve velkoobchodních cenách elektřiny ve Finsku a ostatních severských zemích byly ve Finsku během léta opět…

# jádro
# elektřina
# ceny
# trhy

Komoditní data

15.09.2019
€/MWh okte
Base
28.6958
-21.7609 %
Peak
28.1608
-23.8691 %
Offpeak
29.2308
-19.6164 %
15.09.2019
€/MWh elix
Base
21.6513
-37.0161 %
Peak
17.225
-49.9588 %
Offpeak
26.0775
-24.0387 %
14.09.2019
€/MWh ote
Base
34.2817
-6.39499 %
Peak
32.6633
-23.6288 %
Offpeak
35.9
17.7886 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

45434
Počet publikovaných novinek
1496
Počet publikovaných akcí
379
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika