Peníze z povolenek nepůjdou asi použít na soláry na brownfieldech

Svaz uvedl, že podobným přístupem se Česko připraví o nejlevnější a nejsnáze dostupná řešení na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Předkladatelé návrhu podle něj nezohlednili, že rekultivovaná území těžby spadají pod zemědělský půdní fond. Z podpory mají být také vyloučeny i nekvalitní plochy s travnatým porostem, které se nehodí pro zemědělskou produkci, upozornil svaz.

Podobnou výtku směřovala ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) také Hospodářská komora, vyplývá z dopisu, který má ČTK k dispozici. Komora poukazuje na to, že obecný programový dokument počítá s využitím peněz z MdF pouze pro střešní fotovoltaiky. "Jsme přesvědčeni, že transformaci regionů po těžbě uhlí je třeba směřovat na využití bezemisních zdrojů energie a jednoznačně tak adresovat využití finančních prostředků Modernizačního fondu také do sanovaných území po těžbě či brownfieldů po průmyslové činnosti k výrobě elektrické energie bezemisním způsobem," píše v dopise prezident komory Vladimír Dlouhý.

"Vyloučení podpory projektů fotovoltaických elektráren na zemědělském půdním fondu, bez ohledu na kvalitu půdy a charakter porostu považujeme za systémově chybné. Na rozdíl od jiných staveb nevede výstavba fotovoltaické elektrárny ke znehodnocení půdy v lokalitě," řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. "Nejde o to, že by měly solární elektrárny růst na orné půdě. Tam patří jen v případě, že současně neomezí zemědělskou produkci," dodal.

Svaz moderní energetiky spolu se Solární asociací dále upozornily, že vyloučení podpory pro nové solární parky, který by stály na půdách vedených v zemědělském půdním fondu, vylučuje také projekty uvažované na bývalých těžebních plochách nebo skládkách.

"Jde přitom o plochy, které nebude výhodné využívat v rámci zemědělských či lesnických aktivit. Absolutní vyloučení zástavby na půdách, které jsou formálně vedené jako zemědělský půdní fond, považujeme za přežitek. Zejména u půd nižší bonity nepředstavují fotovoltaické elektrárny ohrožení zemědělské půdy," řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Zástupci obou svazů uvedli, že proto doporučuji úpravu programového rámce fondu, která by umožnila stavbu a provoz fotovoltaických elektráren také na méně úrodných plochách travního porostu. "Umístění fotovoltaických modulů na těchto plochách nezmění jejich charakter užívání. Nadále půjde o travní porosty. Lze je v kombinaci s fotovoltaikou využívat například jako pastevní pozemek nebo květnatou louku pro včely a motýly," dodaly.

Zástupci sektoru moderní energetiky naopak vítají, že návrh MdF zavádí podporu takzvané agrivoltaiky, tedy solárních panelů umístěných nad nebo mezi zemědělskými plochami s plodinami. Přesto podle nich i zde existují bariéry, které mohou způsobit, že žádný podobný zdroj elektřiny v ČR nakonec nevznikne.

"Problémem je zejména zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který kombinované využití zemědělské půdy vůbec nezná a jakoukoliv stavbu podmiňuje vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu," uvedl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.

Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prstředí, které mají k dispozici.