V Dukovanech kontrolovali energetici poprvé část parních turbín pomocí dronu

"Bezpečnost je pro nás prvořadá. Tento typ dronů testujeme od roku 2022 a musí být konstrukčně i softwarově přizpůsoben tomu, aby i jeho případné selhání nijak nepoškodilo kontrolované zařízení ani další technologii," uvedl ředitel elektrárny Roman Havlín.

Speciální dron použili energetici při kontrole technologie kondenzátorů parních turbín ve třetím výrobním bloku, jehož odstávka skončila minulou neděli. Jde o velké výměníky, kde na jedné straně kondenzuje pára a na druhé proudí cirkulační voda, která odvádí zbytkové a v technologii nevyužitelné teplo do chladicích věží.

"Celkem jsme ke kontrolám čtyř kondenzátorů potřebovali 80 letů. Některé výsledky jsme měli k dispozici ihned, detailní závěry jsme byli schopni předat během tří dnů," uvedl Filip Schmidt, specialista kontrol z Výzkumného a zkušebního ústavu (VZÚ) Plzeň, která inspekce zajišťovala.

Dron řídili odborníci manuálně. Při letu uvnitř technologie nejdřív vizuálně kontrolovali stav příhradové konstrukce, potrubí a zvláštní pozornost věnovali svarům. Podobně zvládl dron i ultrazvukové kontroly, uvedla firma ČEZ.

Kolem obou českých jaderných elektráren je vyhlášená bezletová zóna, je střežená. Odborníci v areálu elektráren už na základě výjimky využívají drony například pro kontroly chladicích věží a jiných vnějších objektů.

"Drony jsou jen jedna z nových technologií, které využíváme. Zdigitalizovali jsme přípravu a řízení prací i provozních činností, využíváme umělou inteligenci i 3D tisk některých náhradních dílů nebo svařovací automaty," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dukovany loni dodaly do přenosové sítě 14,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, Temelín vyrobil 15 TWh elektřiny.

Dukovanské bloky byly uvedené do provozu v letech 1985 až 1987. ČEZ tam chystá stavbu dvou nových bloků. Společnost Elektrárna Dukovany II, která má jaderný tendr na starosti, v minulém týdnu po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podepsala s vybraným dodavatelem, korejskou firmou KHNP, finální smlouvu.