MAAE nemůže ověřit íránské zásoby uranu po izraelských útocích

Podle poslední zářijové zprávy MAAE si Írán udržuje zásoby 440,9 kilogramu uranu obohaceného na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.

Generální ředitel MAAE Rafael Grossi varoval, že současné zásoby uranu by Íránu mohly umožnit vyrobit až deset jaderných bomb, pokud by se rozhodl svůj program přeměnit na zbrojní. To však podle něj neznamená, že Írán jadernou zbraň skutečně vlastní, uvedla AP.

Zpráva rovněž uvádí, že Írán s agenturou pozastavil veškerou spolupráci po dvanáctidenní válce, kdy Izrael v polovině června podnikl rozsáhlý vojenský úder na íránská jaderná zařízení, včetně cílů poblíž obytných oblastí. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky, které rovněž zasáhly civilní infrastrukturu. Do konfliktu se na stranu Izraele přidaly i USA, které zasáhly několik íránských jaderných zařízení. Teherán reagoval útokem na americkou základnu Al-Udajd v Kataru.

Americký prezident Donald Trump nakonec 24. června vyhlásil příměří. Izrael i USA tvrdí, že cílem útoků bylo zabránit Íránu získat jadernou zbraň.

Írán má podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní povinnost spolupracovat s MAAE. Po skončení války Teherán agentuře umožnil prověřit nepoškozená zařízení, avšak nepovolil jí přístup k místům zasaženým boji.

Evropské mocnosti se rozhodly znovu zavést takzvaný princip snapback, mechanismus pro obnovení sankcí OSN, poté, co Írán odmítl vstoupit do přímých rozhovorů se Spojenými státy, neobnovil plnou spolupráci s MAAE a nevysvětlil stav svých zásob uranu.