Analýza: Spotřeba plynu v Česku loni po zohlednění teplot klesla o 1,2 procenta
Spotřeba zemního plynu v Česku loni vzrostla o 6,9 procenta na 79 terawatthodin (TWh). Po zohlednění teplotních vlivů ale o 1,2 procenta klesla. Zůstala tak na úrovni roku 2024 a pod úrovní spotřeby z roku 2021, tedy před začátkem války na Ukrajině. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
Vývoj spotřeby je daný výrazným teplotním rozdílem v topné sezoně v uplynulých dvou letech. "Topná sezona roku 2024 byla neobvykle teplotně nadprůměrná s průměrnou teplotou okolo 4,4 stupně Celsia. Chladnější polovina loňského roku měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 stupně Celsia, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 stupně Celsia. Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu," uvedl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.
Spotřeba plynu v ČR zůstává pod úrovní z let předcházejících začátku války na Ukrajině v únoru 2022. Macenauer upozornil, že mezi domácnostmi i firmami je od té doby patrná nejistota. "Nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímání zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií. Zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství, který by podle chystaných projektů měl nastat až po roce 2027," dodal Macenauer.
Spotřeba plynu pro výrobu elektřiny loni klesla o 0,3 procenta. EGU to připisuje zejména odstávce největší české paroplynové elektrárny v Počeradech na Lounsku. Analytici ale upozornili, že do roku 2035 stoupne výroba elektřiny z plynu až o 3,5 násobek a spotřeba plynu v Česku má vzrůst za 20 let až o čtvrtinu.
To potvrzuje i výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba. "Příští roky budou ve znamení intenzivního přechodu tepláren z uhlí na zemní plyn. Investice směřují do nových zdrojů o výkonu větším než dvě GWe, což je srovnatelné s instalovaným výkonem JE Temelín. V praxi to bude znamenat navýšení očekávané spotřeby okolo 20 TWh plynu do roku 2030, část navýšené spotřeby bude přitom pokrývat i tuzemská výroba biometanu," uvedl Kotrba.
Související články
Srbsko a Maďarsko v pohotovosti, u plynovodu spojujícího obě země se našla výbušnina
U kompresorové stanice plynovodu Balkan Stream nedaleko srbského města Kanjiža se našla výbušnina. Na místě zasahovala srbská poli…
Energetická dovozní závislost ČR vzrostla za 10 let skoro o třetinu na necelých 40 %
Celková energetická dovozní závislost České republiky vzrostla mezi lety 2014 a 2024 z 30,2 % na 39,5 %. Změny v diverzifikaci zdr…
Průzkum: České domácnosti se po energetické krizi naučily šetřit s energiemi
České domácnosti se po energetické krizi naučily šetřit. Většina z nich letos topí stejně jako v předchozích letech, kdy lidé výra…
Cena plynu zůstane vysoko. I bez jeho nedostatku čekají Evropu drahé zimy
Česku ani Evropě podle nové analýzy nedostatek plynu v příští zimě nehrozí. Klíčovou otázkou ale zůstávají ceny – a ty zřejmě zůst…
Analýza: ČR nedostatek plynu nehrozí, návrat k únorovým cenám ale v nedohlednu
České republice ani Evropě nehrozí pro příští zimu nedostatek plynu. Návrat k cenám před začátkem konfliktu na Blízkém východě je…
Kalendář akcí
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Nextgen Energetika 2035+
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.