Vedení ČEZ navrhlo rozdělení firmy, dle expertů jde o zásadní krok k zestátnění

Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. ČEZ by si v nové firmě měl ponechat majoritu, dalších 49 procent nabídne investorům. Podle analytiků by prodej tohoto podílu měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.

S tím souhlasí i energetický expert a minoritní akcionář firmy Michal Šnobr, podle něhož návrh vedení skupiny dává smysl. V minulosti podle něj bylo pro případné zestátnění otázkou, kde na to stát vezme peníze. "Takto by se to vyřešilo," řekl Šnobr. Cenu za podíl v nové firmě odhadl na 150 až 250 miliard Kč. Samotné zestátnění je pak podle Šnobra nezbytné pro další investice.

Před důsledky chystaného zestátnění ČEZ naopak dlouhodobě varuje opozice. Podle ní ohrožuje plánované investice firmy i minoritní akcionáře. Zástupci STAN a ODS proto dnes vyzvali vládu k předložení jasného plánu ohledně plného ovládnutí firmy. "Vláda doposud nezveřejnila žádný konkrétní postup v této věci," řekl poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Na představení návrhu odpoledne zareagovaly mírným růstem také akcie ČEZ na pražské burze. Během dneška zdražily o 0,84 procenta na 1200 korun. "To ukazuje, že zásadní překvapení pro akcionáře se nekoná. Stále platí, že klíčovým bodem bude cena výkupu minoritních akcionářů," podotkl analytik XTB Jiří Tyleček.