Polsko zvažuje vstup francouzské EDF do výstavby polských jaderných elektráren

Výběr amerických společností pro zakázku v hodnotě 20 miliard dolarů (469,3 miliardy Kč) se zdál být přirozený, protože Varšava se po ruské invazi na Ukrajinu snaží posílit vazby s Washingtonem, připomíná Bloomberg. Možný obrat k Francii ve druhé fázi plánu přichází v době, kdy se dvouměsíční kabinet premiéra Donalda Tuska snaží po bouřlivých osmi letech nacionalistické vlády napravit vztahy se svými unijními partnery.

Rozhodnutí ohledně druhé fáze je "otevřenou otázkou a Francouzi mají o tento projekt velký zájem," řekl Bloombergu náměstek ministra pro klima Milosz Motyka. "První projekt by měla podle dohody realizovat americká strana," uvedl dále. "Pokud však jde o další projekty z programu, včetně druhé lokality, je věc otevřená," dodal.

Francouzská strana argumentuje tím, že její technologie se už používá v celé Evropě, včetně Finska a Británie. Tusk o jaderné energetice jednal minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Plánovaná investice je součástí snahy Polska nahradit stárnoucí uhelné elektrárny, aby země splnila unijní klimatické cíle. První projekt o výkonu 3,75 gigawattů měl být uveden do provozu v roce 2033. Termín ale bude těžké dodržet, řekl Motyka, který vinu za případné zpoždění přikládá předchozí vládě.

Polsko chce do konce června přijmout zákon, který by uvolnil investice do větrných elektráren na pevnině. Motyka uvedl, že plán na zkrácení minimální povolené vzdálenosti pro stavbu větrných turbín v blízkosti obytných oblastí by mohl do roku 2030 zvýšit kapacitu výroby elektřiny o deset gigawattů.

Všechna tato opatření by měla Polsku pomoci dosáhnout cíle, aby obnovitelné zdroje energie tvořily do konce tohoto desetiletí 60 procent jeho energetického mixu oproti 50 procentům, o které usilovala předchozí vláda.

lsk ank