Analýza: Bioplynovým stanicím v Česku bude končit podpora, řešením je biometan

Bioplynové stanice zahříváním organického materiálu vyrábí bioplyn, jeho spalováním v kogeneračních jednotkách pak vyrábějí elektřinu a teplo. Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého a zbytek tvoří další látky, biometan obsahuje minimálně 95 procent metanu. Jeho výhodou je, že má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn.

"V tuzemsku se v současnosti nachází přes 600 bioplynek různých druhů a zatím devět biometanových stanic. Bioplynky jsou podporovány na 20 let provozu. Tato podpora ale postupně končí, u prvních z nich už na konci roku 2025. Konec této podpory celkově by pak měl nastat k roku 2033," uvedl řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Biometan podle něj v budoucnu sehraje důležitou roli v dekarbonizaci Česka tak, že nahradí zemní plyn ve vytápění, dopravě nebo průmyslu. Plány České republiky počítají s produkcí 500 milionů krychlových metrů biometanu ročně do roku 2030, což odpovídá asi 330 bioplynovým stanicím přestavěným na biometan.

Díky vysoké provozní podpoře, která umožňuje bioplynovým stanicím získat až 4444 korun na megawatthodinu dodané elektřiny, je zatím kombinovaná výroba elektřiny a tepla o polovinu výnosnější než výroba biometanu. S koncem provozní podpory se to ale změní. Samotný prodej elektřiny za tržní ceny už podle analytiků nemusí automaticky znamenat dostatečné výnosy.

"V souvislosti s přestavbou na biometanovou stanici může její majitel využít investiční i provozní dotace a mít zajištěnou podporu jako dosud. Zároveň lze využít stávající kogenerační jednotku a poskytovat služby výkonové rovnováhy. Za ně může majitel dostat dvě platby. První, když nabízí svůj výkon a drží jej v pohotovosti, tu druhou pak za objem skutečně poskytnuté regulační energie v případě jejího sepnutí," uvedl Kocůrek.