Pavel podepsal úpravu pravidel pro další navyšování obranných výdajů
Vláda bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Úpravu pravidel přinese doprovodná novela k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu Hrad.

V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je nejnižší možná zákonná hranice. Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP.
"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie," řekl už dříve k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Existují podle něho tři základní nástroje a jejich kombinace, jak výdaje pokrýt. Jde podle něho o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. "Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů," uvedl ministr.
Stanjura také zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.
Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci.
Předloha také umožní státním organizačním složkám, k nimž patří ministerstva, využívat dodavatelské úvěry poskytované na základě smluv o energetických službách k financování úsporných opatření na veřejných budovách, takzvané EPC projekty. Nyní tak mohou postupovat příspěvkové organizace zřizované ministerstvy, samotná ministerstva nikoli. Novela rovněž ruší systém centrální evidence dotací, jejich evidenci bude v rozpočtovém systému státní pokladny.
Súvisiace články
Čína od soboty zakáže v letadlech necertifikované a nedávno stažené powerbanky
Čínský regulační úřad pro letectví od soboty zakáže cestujícím přepravovat na palubách letadel powerbanky bez čínského bezpečnostn…
Paralýza v Bruselu: Fialův boj proti emisním povolenkám je jen špička ledovce
Lídři 27 členských států Evropské unie měli naloženo – na posledním summitu před prázdninami se pokoušeli pohnout s řadou vnitřníc…
Česko se propadlo na poslední pozici v podílu elektřiny z OZE v rámci zemí EU
Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné…
Fiala v Bruselu: EU by neměla stanovovat nové klimatické cíle do roku 2040
Český premiér Petr Fiala na čtvrtečním summitu Evropské unie v Bruselu hovořil o tom, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovov…
Všechny naše problémy jsou řešitelné. Evropa má obrovský potenciál, tvrdí známý německý ekonom
Z hlediska růstu ekonomiky Evropa v posledních letech nemůže konkurovat Spojeným státům, země Evropské unie mají spoustu problémů.…
Kalendár akcií
Konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?
Podzimní plynárenská konference
Dny kogenerace 2025
PRO-ENERGY CON 2025
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.