Skláři chtějí s Havlíčkem řešit osvobození od daně pro energeticky náročné obory

Úlevu od daně získala energeticky náročná odvětví v době, kdy ceny energie výrazně vzrostly po pandemii koronaviru a začátku války na Ukrajině. V rámci konsolidace hospodaření ale stát v roce 2023 přestal tuto úlevu sklářům a výrobcům keramiky poskytovat. Klastr pak upozornil, že jiné státy Evropské unie jako například Německo, Belgie a Francie energeticky náročná průmyslová odvětví podporují. V Česku přitom vláda podle sklářů nemá pomoc připravenou.

"Vláda by neměla hledat cesty dalšího zdaňování a zatěžování firem, ale zaměřit se na prorůstová opatření. Tedy nedělat konsolidace pouze účetním způsobem, ale snažit se podpořit dlouhodobý ekonomický růst. Klíčovým bodem jednání bude naše snaha o udržení existence skláren a sklářských firem a udržení provozu skláren," napsal předseda klastru Dalibor Šilhavý.

Havlíček minulý týden uvedl, že stát musí pomoct energeticky náročnému průmyslu, který kvůli drahým emisním povolenkám a energiím rychle ztrácí konkurenceschopnost. Potvrdil, že MPO v letošním roce rozšíří systém, v němž průmyslovým podnikům kompenzuje část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Mezi odvětvími, kterým je třeba pomoci, zmínil i keramický průmysl a sklářství.

Podle posledních dat Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR klesly v roce 2024 tržby českých sklářů a výrobců keramiky meziročně o osm procent na 58,6 miliardy korun. Takzvaný přímý vývoz, tedy export zboží konečným zákazníkům bez zprostředkovatele, klesl o 11,5 procenta na 35,8 miliardy korun. Hodnota vyvezených výrobků, na kterých je z velké části český sklářský průmysl závislý, ale vzrostla o tři procenta. Hodnota dovezeného skla a keramiky do Česka meziročně narostla o necelých osm procent na 30,4 miliardy korun. Obchodní bilance mezi vývozem a dovozem tak byla přebytková.