Analytici: Dlouhodobé blokování ropy ze Zálivu by zvýšilo ceny energií i inflaci

Cena ropy Brent se dnes krátce po otevření obchodování na trhu zvýšila z pátečních 73 dolarů na 82 dolarů. Krátce poté ovšem klesla k zhruba 79 dolarům za barel. Analytici se ale zároveň shodují v tom, že další vývoj může být překotný i s ohledem na možnost skutečného omezení dodávek z regionu.

Právě na trhu s ropou se podle analytika Bidli Petra Špirita projeví útoky na Írán nejrychleji. "Trhy započítávají takzvanou geopolitickou prémii," vysvětlil. Stále však jde podle něj o omezené dopady, výraznější krize by mohla nastat v případě omezení exportu ropy z Íránu nebo při narušení dopravy v oblasti Perského zálivu. V takovém případě by podle Špirita byl potenciální růst cen ropy ještě výraznější. "Vyšší ceny ropy se následně mohou promítnout i do dražších cen pohonných hmot, cen energií a nepřímo i do inflace," upozornil Špirit.

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška by cena ropy při uzavření Hormuzského průlivu mohla rychle atakovat ceny přes 100 dolarů za barel. V této souvislosti připomněl, že země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Irák, Spojené arabské emiráty, Írán či Kuvajt patří mezi největší producenty světa.

Při takto negativním scénáři by podle Míška šlo očekávat růst ceny benzinu v ČR o čtyři až pět korun. Spolu s tím by následně mohla vzrůst i inflace. "V případě velmi nepříznivého scénáře by se celkový dopad do inflace mohl přiblížit až k jednomu procentnímu bodu. To by však předpokládalo nejen přímé zdražení pohonných hmot, ale i výrazné nepřímé efekty - tedy promítnutí vyšších cen energií do dopravy, logistiky a následně do cen vybraných služeb a zboží," popsal vývoj Míšek. Klíčovým faktorem by tak podle něj byla délka zvýšených cen ropy a také následná reakce firem na rostoucí náklady.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky v současné situaci na trhu s ropou pomáhá nadprodukce ropy z posledních měsíců. Zásoby jsou tak podle něj zatím na relativně vysokých úrovních. Pozitivem je také podle něj možnost, že Saúdská Arábie a další ropné země mohou využít jiných cest k přepravě ropy. Profitovat podle Peterky může ze situace i Rusko, které by mohlo část výpadku nahradit. Ruskou ropu by ve větší míře mohla podle Peterky čerpat například Čína, která je jinak velkým odběratelem íránské ropy.

Ropu z Perského zálivu odebírají zejména asijské země, závislost Evropy na ní je výrazně nižší. Evropa podle Peterky dlouhodobě odebírá ropu z několika různých zdrojů, výpadek se tak na kontinentu neprojeví tak rychle. "Jenže právě i problémy v Asii se propíší do celosvětových cen ropy. Je to začarovaný kruh," upozornil Peterka. V případě Evropy tak podle něj mohou rychleji nastat problémy při dovozu plynu.