Česko bude hledat podporu pro snížení evropské regulace, řekl Babiš

"Evropská komise nám mluví do všeho, její regulace jsou šílené," řekl na úvod projevu Babiš. Podle něj v současné době český i evropský průmysl bojují o přežití, EU se proto podle něj musí změnit.

Stupeň zaostávání EU velmi silně koreluje s nárůstem byrokratizace a regulace, uvedl prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Eurochambres Vladimír Dlouhý. Zásadní politickou odpovědnost za to podle něj nese Evropská komise za prvního funkčního období předsedkyně Ursuly von der Leyenové.

"Ani ne tak prohlubováním regulace, ale jejími cíli, které si stanovila. Jde o zásady udržitelnosti ESG či vybudování 'welfare státu'. Je to tedy otázka důvěryhodností lidí, kteří jsou nyní v Bruselu. Pokud nepřehodnotíme některé naše celoevropské 'svaté grály', podkopeme politický smysl evropské integrace. Voliči se pak budou čím dál více přiklánět ke stranám, které nazýváme populistickými a národoveckými," upozornil.

Klíčovým bodem českých aktivit podle Babiše bude snaha o revizi stávajícího systému emisních povolenek ETS 1 a odložení připravovaného systému ETS 2. "Česká republika už k tomu napsala tři dopisy do EU. Navrhujeme v nich řešení, které průmyslu zásadně a rychle pomůže. Musíme k tomu získat spojence," řekl premiér. V této souvislosti zároveň vyzval zástupce tuzemských firem, aby i oni hledali spojence napříč Evropou.

Babiš patří mezi unijní lídry, kteří hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek. V posledním dopisu, který Evropské komisi odeslal na začátku dubna, navrhl podnikům v nejvíce zasažených odvětvích poskytnout bezplatné alokace povolenek podmíněné jejich dekarbonizačními plány. Podle něj by mělo být opatření přijato bezodkladně.

Začátkem dubna Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Nově by povolenky neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou ponechány jako zásoba do budoucna. Cílem je zvýšit stabilitu a předvídatelnost.

Premiér avizoval, že bude hledat v Evropě spojence i pro další témata ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Jde například o ochranu evropského trhu, unijní rozpočet, energetiku nebo investice. Změnit by se podle Babiše měl například přístup EU k zadlužení států. Česko je podle něj v některých případech omezeno více než země, které mají výrazně vyšší zadlužení.

Šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš na dnešní konferenci řekl, že vnímá pozitivně kroky současné vlády týkající se zvýšení energetické bezpečnosti či snižování regulací. Zlepšení energetické soběstačnosti a podmínek pro firmy by podle něho pomohl rozvoj energetických dálnic, tedy páteře energetické sítě. Pro to je ale třeba také například zrychlit povolování výstavby, s čímž podle Beneše počítá projednávaná novela stavebního zákona.

Za důležitou ale Beneš považuje i změnu evropské taxonomie, která zvlášť v oblasti jádra vytváří nejasnosti. Zároveň je podle něj důležité revidovat ETS a nastavit realistické tempo dekarbonizace. Podmínky ETS by se pak konkrétně měly vyhnout energeticky náročným odvětvím, tak aby se český průmysl stal konkurenceschopným, dodal.

Vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení uvádí, že udělá kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Babiš dnes na konferenci potvrdil, že i nadále bude chtít energetickou skupinu zestátnit. Neupřesnil ale, kdy by se tak mohlo stát. Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři.

Na slova premiéra zareagovala členka kabinetu eurokomisaře Valdise Dombrovskise Dorota Denningová. "V minulém roce si Evropská komise stanovila kvantitativní cíl, a tím je snížení základních administrativních nákladů o 25 procent pro všechny podniky a o 35 procent pro malé a střední podniky. Zjednodušení zůstává klíčovým pilířem širšího úsilí v posílení konkurenceschopnosti," uvedla.

"Komise předložila několik návrhů na zjednodušení. Pokrývají celou řadu oblastí, od udržitelnosti, přes investice, zemědělství, chemický průmysl, ekologii až po obranu. Dohromady by měly přinést podnikům a správním orgánům roční úspory na administrativních nákladech ve výši přibližně 15 miliard," řekla.