Liberečtí zastupitelé schválili založení společenství ke sdílení elektřiny
Liberečtí zastupitelé dnes schválili založení společenství ke sdílení elektřiny, pro byli všichni. V první fázi počítá město s tím, že energii bude sdílet v rámci svých budov a organizací. Podle náměstka primátora Vojtěcha Prachaře (ANO) je to i kvůli tomu, že legislativa zatím omezuje, kolik odběrných míst může společenství ke sdílení využít.
"Proto jsme zatím se soustředili na městské budovy. I z důvodu toho, abychom si vyzkoušeli fungování, sdílení," uvedl náměstek.
Zapsaný spolek Energetické společenství Liberec nebude výrobcem ani odběratelem elektřiny, ale bude sloužit výhradně k plnění administrativních povinností spojených se sdílením elektřiny. Město chce do sdílení zapojit deset fotovoltaických elektráren, které v projektu "Komunitní energetika I" budou na střechách škol či divadel. "V tuto chvíli máme vybudované dvě největší, a to na Základní škole Broumovská a na Základní škole Dobiášová, které už běží ve zkušebním režimu," řekl Prachař.
Za vybudování deseti fotovoltaických elektráren město zaplatí přes 24 milionů korun, z toho 70 procent nákladů pokryje evropská dotace. Deset solárních elektráren města na deseti budovách by ročně mělo vyrobit kolem 1000 megawatthodin elektrické energie. "Víme, že spotřeba těch budov z celkového výkonu elektráren bude přibližně 39 procent. Zbytek z toho vyrobeného výkonu už bychom chtěli nasdílet mezi ostatní budovy. V tuhle chvíli očekávaná úspora dle tržních cen, které jsou nyní za elektřinu, je okolo šesti milionů korun ročně," uvedl náměstek.
Podle něj chtějí solární panely dát v příštích letech i na další střechy městských budov. "Připravujeme projekt Komunitní energetika II, kdy přibude dalších 14 fotovoltaických elektráren, a také pracujeme na projektu akumulace, to znamená i nějakého bateriového úložiště," dodal Prachař.
Sdílení elektřiny je jedním z kroků radnice ke splnění jejího závazku. Liberec patří mezi 100 evropských měst, které se účastní takzvané mise Evropské unie zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. V Česku se zapojil jen Liberec.
Související články
Americký ropný průmysl se těší na příchod Trumpa. Větrná energetika má obavy
Nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta nejspíš promění tamní energetický sektor. Na horší časy se připravují firmy,…
Slovensko sa stalo v Európe energetickým premiantom. No pre krajinu to má fatálne dôsledky
Keď sa v roku 2022 rozbiehala energetická kríza, vtedajší minister hospodárstva Richard Sulíkprišiel s ambicióznom návrhom. Ten ho…
Štát hľadá miesto pre uloženie jadrového odpadu. V dotknutých obciach nič netušia
Štát vytypoval päť lokalít pre uloženie vyhoretého jadrového odpadu. Štyri z nich sa nachádzajú v Banskobystrickom kraji.
Do Grónska míří zlatá horečka, tání ledu otevírá zmrzlý ostrov těžařům
Obrovské přírodní zdroje Grónska včetně zásob kritických nerostných surovin jsou kvůli velkému úbytku ledu v posledních stále víc…
Vypořádání připomínek k Metodice cenové regulace pro VI. regulační období
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil připomínky z veřejného konzultačního procesu k Metodice cenové regulace pro VI. regulač…
Kalendář akcí
Energetický management pro města a obce
Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě – 20. ročník
AMPER 2025
Hydrogen days 2025
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.