Kreml varoval, že odklon od Ruska by mohl Arménii připravit o levný plyn

Arménie se v posledních letech snaží prohlubovat vztahy s Evropskou unií. Vloni dokonce přijala zákon, který deklaruje záměr usilovat o členství Arménie v EU.

"Je tu velmi atraktivní a více než zvýhodněná cena za ruský plyn," uvedl Peskov na dotaz. "Takovéto podmínky ale samozřejmě nejsou k dispozici těm, kteří jsou součástí jiných integračních struktur. Tam je cenový systém naprosto odlišný. Je založen na trhu," dodal.

Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan dnes uvedl, že jeho země nemá žádný zájem na přerušení politických a ekonomických vztahů s Ruskem. "Chceme a budeme usilovat o zachování a prohloubení našich běžných vztahů," dodal.

Arménský premiér Nikol Pašinjan se letos rozhodl, že se nezúčastní květnových oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce v Moskvě. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva však v reakci na jeho rozhodnutí kritizovala sbližování Jerevanu se Západem a ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Arménie se postupně odtrhává od Ruska. Prohlásil také, že Jerevan by měl uspořádat referendum o přistoupení Arménie do Evropské unie a o vystoupení z EAHU.

Na levné dodávky ruského plynu do Arménie poukazoval Putin už při dubnovém setkání s Pašinjanem. Uvedl tehdy, že Arménie platí pouze 177,5 dolaru (zhruba 3700 Kč) za 1000 krychlových metrů ruského plynu, který by v Evropě stál přes 600 dolarů. "Ten rozdíl je obrovský," dodal.

Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán sousedící s Arménií bleskovou vojenskou operací znovu ovládl Náhorní Karabach a navzdory přítomnosti ruských vojáků ukončil desítky let trvající vládu tamních arménských separatistů. Ruské oddíly byly rozmístěny v Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020.

Arménie se v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), což Moskva označila za nepřátelský krok. Soud vydal zatykač na prezidenta Putina a obvinil ho z osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny. Arménie také v roce 2024 zmrazila svou účast v Organizaci kolektivní bezpečnosti, kterou vede Moskva.