Fotovoltaika za pět let stoupla o tisíce procent, investice do ní o desítky mld.

Poptávku po fotovoltaice podle analytika XTB Tomáše Cverny v posledních letech nastartovala především energetická krize, která donutila domácnosti a firmy optimalizovat náklady za energie. Dalším faktorem jsou podle Cverny nové dotační programy. Navíc postupně klesá cena zařízení. Podle spolumajitele fotovoltaické společnosti Greenbuddies Aleše Spáčila v posledních letech klesly náklady ze čtyř milionů eur za megawatt (MW) na současných několik stovek tisíc eur za MW.

Vše se to projevilo na chuti Čechů investovat. Například investice do solárních panelů rostou v posledních letech o stovky procent. Podle údajů Cechu akumulace a fotovoltaiky loni Češi investovali do malých zařízení přes 37 miliard korun, do větších instalací pak dalších více než sedm miliard korun. Ještě v roce 2019 přitom činil souhrn investičních nákladů podle výpočtů cechu kolem 0,9 miliardy korun.

Česko už přitom jeden solární boom v minulosti zažilo, a to v letech 2008 až 2013. Tehdejší rozvoj fotovoltaiky se však podle zástupců oboru proti tomu současnému výrazně liší. Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář připomněl, že zatímco v minulosti se stavěly především velké solární parky, které jsou z dnešního hlediska už malé, nyní obor stojí zejména na střešních instalacích pro vlastní spotřebu.

Patrné je to i z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o licencovaných provozovatelích solárních elektráren, mezi něž patří právě velké solární elektrárny. Zatímco během let 2009 až 2013 ERÚ evidoval vznik téměř 2800 licencovaných provozovatelů, v dalších deseti letech jich přibylo 400. Podobný je i vývoj celkového instalovaného výkonu. Loni byl i přes rekordní počet instalací pořád nižší než v roce 2010.

Experti v této souvislosti připomněli, že před 15 lety vývoj táhly zejména štědré dotace státu a výhodné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. V současnosti je struktura státní podpory jiná.

Navzdory současnému rozvoji ovšem Česko stále zaostává za řadou evropských zemí. Například v Nizozemsku je průměrný instalovaný solární výkon více než 1300 wattů (W) na obyvatele, v Česku je to přibližně 330 W, upozornil Spáčil.

Další nárůst instalací experti očekávají i v následujících letech. Podle Solární asociace je například velký potenciál na střechách firem, které jsou dnes ještě do velké míry nepokryté. Další vlnu staveb asociace očekává také u domácností a zejména pak velkých solárních parků. Za jisté považuje pokračování solárního boomu i obchodní ředitel společnosti Bidli energie Jan Kakos. Jako jeden z trendů vidí například využití chytrých technologií.

Obor v posledních letech postihly i krachy některých firem. Největším případem jsou potíže Energetického holdingu Malina, který je kvůli problémům se zajištěním velkého množství zakázek v úpadku. Společnost v návrhu k insolvenci přiznala závazky, které zahrnují i vybrané zálohy, téměř 1,4 miliardy korun. Další velkou firmou, která loni zkrachovala, byla Alpha Solar.