Německo by do roku 2035 mohlo potrubím dovážet až 100 TWh zeleného vodíku
Německo by do roku 2035 mohlo potrubím dovážet až 100 terawatthodin (TWh) zeleného vodíku ze sousedních zemí. To by pokrylo značnou část předpokládané roční poptávky, uvádí studie berlínských organizací Agora Energiewende a Agora Industry, ze které cituje agentura Reuters. Berlín se snaží rozšířit využívání vodíku jako zdroje energie, aby snížil emise skleníkových plynů v průmyslových odvětvích, která silně znečišťují životní prostředí a která nelze elektrifikovat, jako je ocelářství a chemický průmysl. Chce také snížil závislost na dovozu fosilních paliv.
Zelený vodík, vyráběný pomocí solární a větrné energie, je pilířem plánované energetické transformace Německa. Vodík by podle studie mohl do roku 2035 pokrýt 11,2 procenta celkové plánované poptávky po energii, která se v Německu odhaduje na 894 TWh ročně. Protože jsou ale zdroje z obnovitelné energie omezené, bude Německo muset 50 až 70 procent vodíku dovážet.
V současné době Německo spotřebovává 55 až 60 TWh vodíku ročně. Ten se ale vyrábí téměř výhradně z fosilních paliv, vyplývá z údajů ministerstva hospodářství.
Studie uvádí, že do roku 2030 by Německo mohlo vyrábět 11 TWh vodíku. Potrubím by pak mohlo dovážet přibližně 17 TWh zeleného a zhruba 15 TWh modrého vodíku vyráběného ze zemního plynu. To by v Německu pokrylo méně než polovinu celkové poptávky po vodíku, která by měla do konce tohoto desetiletí dosáhnout 95 až 130 TWh.
Podle studie by však Německo mohlo s využitím stávající infrastruktury zemního plynu v Evropě do roku 2035 zvýšit dovoz potrubím na 60 až 100 TWh. "Aby Německo dosáhlo klimatické neutrality, potřebuje bezpečné a nákladově efektivní dodávky vodíku z obnovitelných zdrojů. Dovoz z Evropy potrubím v tomto ohledu hraje klíčovou roli," uvedl ředitel společnosti Agora Energiewende Simon Müller.
Mezi perspektivní koridory patří dovoz z Dánska a Norska přes Severní moře a v pozdější fázi vzhledem ke vzdálenosti a technické složitosti také ze Švédska a Finska přes Baltské moře. V dlouhodobém horizontu mohou hrát významnou roli plynovody z jižní Evropy a Severní Afriky, zejména ze Španělska a Tuniska, a dále možný dovoz z Británie, Portugalska, Alžírska, Řecka a z Ukrajiny, uvádí studie.
Související články
Čína ekonomickou válku vyhraje, míní Turek. Automobilky zaspaly, tvrdí Gregorová
Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje b…
Analytik: Po odstavení uhelných elektráren může zdražit elektřina až o patnáct procent
Cena emisní povolenky poroste a do dvou let to může znamenat odstavení uhelných elektráren. Dodávky elektřiny a tepla pro koncové…
Vlaky bez strojvedoucího i vodíkový pohon. Podívejte se dovnitř německého závodu Alstom
„Nasadit helmu, bezpečnostní boty a ochranné brýle,“ zní jeden z prvních pokynů před vstupem do haly. Továrna na vlaky se ani zdal…
Sankcie za emisie uškodia všetkým, varuje šéf Škody. Elroq otestuje záujem o elektro
O elektromobily nie je taký záujem, ako sa pôvodne očakávalo, pretože jednotlivé krajiny nevytvorili priaznivé podmienky na ich po…
Bloomberg: Italgas je blízko dohody o převzetí konkurenta
Italský distributor plynu Italgas se blíží dohodě o převzetí svého hlavního domácího konkurenta 2i Rete Gas za pět miliard eur (12…
Kalendář akcí
ENERGETIKA KOLEM NÁS – AMBICE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE, DIGITALIZACE ENERGETIKY VS. BEZPEČNOST, VODÍK – BUDOUCNOST TEPLÁRENSTVÍ?
SMART ENERGY FORUM
Dny kogenerace 2024
Podzimní plynárenská konference
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.