Bloomberg: EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku ve válce

Zpráva přichází v době, kdy v Itálii jednají ministři zahraničí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Věnují se mimo jiné opatřením proti Číně a dalším zemím, které podporují ruské válečné úsilí na Ukrajině. Opatření, která by zavedla EU, by vyžadovala podporu všech 27 členských států.

Proti některým firmám už zavedly sankce Spojené státy a Británie. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning obvinění odmítla a uvedla, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.

"Nikdy jsme žádné zbraně neposkytli a přísně kontrolujeme zboží dvojího použití, včetně vývozu dronů," řekla mluvčí na dnešní tiskové konferenci v Pekingu. "Přijmeme nezbytná opatření k prosazení legitimních práv a zájmů čínských podniků," dodala. Mluvčí Evropské komise odmítl situaci komentovat.

Evropská unie rovněž navrhla přidat do programu sankcí čínského státního příslušníka, který má pod kontrolou společnost, jež porušila obchodní omezení EU. Dále firmu se sídlem v Hongkongu, která poskytla ruským vojenským podnikům zakázané mikroelektronické součástky, a rovněž představitele severokorejské obrany, kteří se podle dokumentů podíleli na rozhodnutí Pchjongjangu nasadit vojáky na pomoc Rusku.

Čínský prezident Si Ťin-pching se snažil vylíčit Peking jako neutrální, pokud jde o válku na Ukrajině, a prosazoval zlepšení mezinárodních vztahů. V neposlední řadě proto, aby vývoz nadále podporoval čínskou ekonomiku, která se potýká s problémy. Čína opakovaně kritizuje západní sankce a uvádí, že nebude poskytovat prostředky k zabíjení ani jedné straně.

V rámci 15. balíčku sankcí, které EU přijala od začátku ruské vojenské invaze z února 2022, navrhuje EK podle dokumentů uvést na seznam více než 50 jednotlivců a téměř 30 subjektů, zmrazit jejich majetek a uvalit zákaz cestování. Mezi cíle patří většinou ruští vojenští výrobci a také malá skupina čínských firem, které fungují jako jejich dodavatelé. Na seznamu by měly být i další firmy, které údajně spolupracující s ruskými subjekty na výrobě útočných dronů a kterým také poskytují klíčové komponenty, jako jsou motory.

Bloomberg v červenci napsal, že čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránskému modelu nasazenému na Ukrajině. To vyvolalo obavy, že se Peking může přiblížit k poskytování smrtící pomoci, před kterou západní představitelé varovali.

Nový soubor opatření, který by se ještě mohl změnit, zahrnuje i zákaz vstupu více než 45 ruských ropných tankerů do evropských přístavů a odepření některých služeb. Unie a její spojenci se snaží dosáhnout toho, aby Moskvě klesly příjmy z prodeje ropy a aby už nebyla schopna obcházet cenový strop, který západní státy zavedly na ruskou ropu.

Další navrhované sankce by zasáhly ruské firmy přepravující ropu i četný vojenský personál a vedení společností. V rámci pokračujícího úsilí o zpřísnění vymáhání stávajících opatření EU také navrhuje omezení obchodu asi pro 30 subjektů, které se podílejí na pomoci Moskvě získat zakázané technologie používané ve zbraních na Ukrajině nebo potřebné k jejich výrobě. Tento seznam podle dokumentů zahrnuje firmy v Rusku, Srbsku, Íránu, Indii, Thajsku, Spojených arabských emirátech a také v Číně a Hongkongu.

EU rovněž navrhuje mechanismus, který umožní centrálním depozitářům cenných papírů v EU uvolnit část hotovosti, kterou drží tváří v tvář narůstajícím soudním sporům v Rusku.