Jadernou energii čeká celosvětově návrat na výsluní, uvádí agentura IEA

Poptávku po elektřině pohání klimatická krize a s ní spojená nutnost zajistit nízkoemisní dodávky. Růst poptávky po elektřině zaznamenávají nejen tradiční odvětví, jako je průmysl, ale bez elektřiny se neobejde ani provoz elektromobilů a datových center. Je také nezbytná při využívání umělé inteligence (AI). Podle IEA vystoupá letos produkce všech téměř 420 světových jaderných reaktorů na nové maximum.

Přestože některé země jadernou energii postupně přestávají využívat nebo své elektrárny předčasně odstavují, celosvětová výroba elektřiny z jaderných elektráren roste. Japonsko produkci obnovuje, Francie dokončuje údržbu jaderných elektráren a v Číně, Indii, Koreji a Evropě se uvádějí do provozu nové reaktory. Jaderná energie se na celosvětové výrobě elektřiny podílí téměř deseti procenty a je po vodní energii druhým největším zdrojem nízkoemisní elektřiny.

Posilování jaderné energetiky však do značné míry závisí na čínských a ruských technologiích a zdrojích, jako je uran, což v sobě skrývá riziko budoucích závislostí, uvedla IEA. Čína výrazně roste, zatímco země tradičně využívající jadernou energetiku, jako jsou Spojené státy a Francie, se potýkají se zpožděním a s nárůstem nákladů na modernizaci svých jaderných elektráren.

Jadernou energetiku tradičně financují státy. Pro její rychlý rozvoj jsou ale zapotřebí také soukromí investoři, zdůraznila IEA. Pokud by se měla rychle šířit, musely by se investice do ní do roku 2030 celosvětově zdvojnásobit na přibližně 117 miliard eur (2,95 bilionu Kč), vypočítává IEA.