Výbor německého sněmu vyslýchal členy vlády kvůli konci jaderných elektráren

Německo v roce 2023 odpojilo od sítě tři poslední jaderné elektrárny, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Vláda původně počítala s tím, že odpojení reaktorů nastane na konci roku 2022, kvůli energetické krizi související s dopady ruské invaze na Ukrajinu ale tento krok odložila na polovinu dubna.

Konzervativní unie CDU/CSU odpojení reaktorů v té době odmítala a navrhovala prodloužení jejich chodu minimálně o několik dalších let. Habecka a jeho ministerstvo, ale i ministryni životního prostředí Steffi Lemkeovou a její úřad, viní z toho, že při rozhodování o odpojení posledních reaktorů ignorovali názor odborníků, a to z ideologických důvodů. Strana Zelených, jíž jsou Habeck i Lemkeová členy, dlouhodobě bojuje proti jaderné energetice.

Habeck dnes ale ve výboru obvinění opozice odmítl. Podle něj zvažoval jeho úřad všechny možnosti a nic nebylo předem dané. Jediným kritériem podle něj bylo, jestli to pomůže zabezpečit zásobování elektřinou a zda to lze realizovat. Opozičním představitelům vyčítal, že si kvůli nim Německo vybudovalo přílišnou závislost na plynu z Ruska. Spíše než kvůli ukončení provozu jaderných elektráren by podle něj měl vzniknout vyšetřovací výbor k energetické politice tehdejší německé vlády po anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

Člen výboru za opoziční Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Klaus Wiener dnes ve vyjádření poskytnutém ČTK uvedl, že z výslechu více než dvou desítek svědků ve vyšetřovacím výboru jasně vyplývá, že členové vlády veřejnost "vědomě klamali". Lemkeová, která vypovídala už ve středu, ani Habeck jej nepřesvědčili, že prověřování nebylo ideologicky zabarvené. "Z mého pohledu to byla velká chyba odpojit uprostřed nejtěžší energetické krize od založení spolkové republiky energetický zdroj, který mohl při nízkých nákladech významně přispět k zásobování elektřinou a energetické stabilitě," uvedl Wiener.

Vyšetřovací výbor musí svou činnost uzavřít do konce volebního období. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února. Výsledek své práce proto musí předložit předsedkyni Spolkového sněmu Bärbel Basové nejpozději v únoru. Poslanec Wiener dnes ČTK sdělil, že se výbor, v němž má členy opozice i vládní strany, na společné závěrečné zprávě jistě neshodne. "Vznikne částečná zpráva, do níž každá frakce promítne svůj názor," uvedl.

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z CDU. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Německo do havárie ve Fukušimě produkovalo z jádra 25 procent elektrické energie. V posledním čtvrtletí provozu se jaderné reaktory podílely na výrobě elektřiny v Německu jen asi pěti procenty, v roce 2022 pak asi šesti procenty. V roce 2023, kdy Německo skončilo s jádrem, se země poprvé za více než 20 let stala čistým dovozcem elektřiny.