Kuba kvůli ropné blokádě omezuje zdravotnické služby či MHD, zavírají se hotely

Podle serveru BBC Mundo někteří Kubánci považují tuto krizi za horší, než byla ta, jež zemi postihla začátkem 90. let minulého století s rozpadem Sovětského svazu, který tehdy zemi výrazně ekonomicky pomáhal.

"Situace je velmi špatná od pandemie covidu-19, ale toto nejnovější americké přiškrcení způsobuje bezprecedentní krizi," popsal deníku El País španělský podnikatel, který pracuje v Havaně 20 let a který chtěl zůstat v anonymitě. "Zbývá mi 20 litrů paliva, které mi musí vydržet do neděle, kdy odlétám do Číny," dodal.

"Nefunguje veřejná doprava a soukromý odvoz na černém trhu si téměř nikdo nemůže dovolit kvůli vysokým cenám," řekl v telefonátu z Havany další španělský podnikatel. Firmy na Kubě proto nechávají zaměstnance pracovat z domova, podobně jako za pandemie covidu-19. Jenže nyní je situace horší kvůli každodenním a dlouhotrvajícím výpadkům proudu i internetu. "Ekonomika Kuby je zablokovaná," řekl španělský podnikatel.

Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí, z čehož komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád tamního režimu, což se dosud nestalo. Tlak na Kubu zesílil americký prezident Donald Trump. Minulý měsíc nařídil zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, kteří v USA čelí obvinění z narkoterorismu. Vlády ve Venezuele se pak ujala Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod nátlakem s Trumpovou vládou spolupracuje.

Koncem ledna Trump podepsal dekret, podle něhož hrozí zavedení cel každé zemi, která by dodávala ropu na Kubu. Trump to zdůvodnil tím, že Kuba představuje národní hrozbu pro bezpečnost Spojených států. Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Tu dodávaly na Kubu v posledních letech zejména Venezuela a Mexiko, které rovněž dodávky ropy zastavilo.

Kubánské elektrárny produkují sotva třetinu potřebné energie. Podle EFE je nyní šest ze 16 tepelných elektráren mimo provoz z důvodu poruchy nebo údržby, včetně dvou ze tří největších. Minulý týden vláda oznámila sérii nouzových opatření. Například ve zdravotnictví nařídila absolutní prioritu pro péči o matky a děti či onkologické pacienty, chirurgické operace se omezují na urgentní případy, zkracuje se doba hospitalizací a vláda doporučila využívat přírodní medicínu.

Tento týden také vláda oznámila, že zahraniční aerolinky na Kubě měsíc nenatankují. Kvůli tomu už pozastavily lety na Kubu tři kanadské aerolinky a ruské letecké společnosti. Právě z Kanady a Ruska loni dorazilo na tento karibský ostrov nejvíce turistů. Ještě před několika lety byl cestovní ruch hlavní hnací silou kubánské ekonomiky, ale tvrdou ránu mu zasadila pandemie covidu-19 a ještě větší dopad má současná krize. Zavírat už se začaly mnohé hotely, v některých část pokojů používá personál, který má problémy dostat se do práce kvůli nefungující veřejné dopravě.

Podle serveru CiberCuba, který má sídlo ve Španělsku, se nedostatek paliva na Kubě odráží už i na distribuci potravin. V některých provinciích je nepravidelné a omezené i zásobování chlebem, rýží či moukou.

Kvůli výpadků elektřiny a nedostatku paliva používá řada Kubánců k vaření uhlí a dřevo a vaří venku před svými domy. Uživatelé sociálních sítí si také radí, jak prát prádlo v řece. Výpadky proudu totiž na Kubě často znamenají i zastavení dodávek vody.

"Lidé na Kubě už nemluví o politice. Jediné, co je zajímá, je, aby žili v klidu a měli světlo, vodu a jídlo," řekl deníku El País z Havany španělský podnikatel. Dodal, že doufá v zahájení jednání mezi Washingtonem a Havanou, aby se zabránilo bezprecedentní humanitární krizi. "To nemohou Spojené státy dopustit," míní.

Kubánský energetický sektor řídí od 60. let minulého století tamní vláda, která dlouhodobě málo investuje do jeho údržby a modernizace a z krize často viní americké sankce. Podle několika expertů, které dnes citovala EFE, by ke stabilizaci kubánské energetiky bylo potřeba osm až deset miliard dolarů (asi 160 až 200 miliard Kč).