Konflikt USA a Izraele s Íránem si dle Teheránu vyžádal přes 500 obětí a šíří se

Americké a izraelské síly i dnes útočily na Írán, kde od soboty, kdy jejich vojenský úder začal, podle informací íránského Červeného půlměsíce zahynulo 555 lidí. Údery USA a Izraele podle tiskových agentur zasáhly 130 měst ve 24 íránských provinciích včetně Teheránu. Dalších nejméně 31 lidí přišlo v noci na dnešek o život v Libanonu při izraelských útocích na radikální islámské hnutí Hizballáh.

Hizballáh vyjádřil solidaritu s Teheránem a v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího zaútočil pomocí dronů a střel na izraelské území. Hizballáh ostřeloval Izrael poprvé od listopadu 2024, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a Libanonem zprostředkované Spojenými státy. Příměří ovšem nevedlo k úplnému zastavení bojů ze strany Izraele; izraelská armáda na Libanon stále útočila s tvrzením, že míří na hnutí Hizballáh.

Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu byli zabiti íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, exprezident Mahmúd Ahmadínedžád, vrchní velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr nebo ministr obrany a šéf zpravodajských služeb. Při operaci zahynuli také tři američtí vojáci.

V Kuvajtu se dnes ráno zřítilo několik amerických stíhacích letadel, jejich posádky přežily a po záchranné operaci byly převezeny do nemocnice, oznámilo kuvajtské ministerstvo obrany. Americká armáda později informovala, že její tři stroje F-15 omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana a že příčiny incidentu se vyšetřují. Teherán mezitím oznámil, že zaútočil na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu.

Teherán podniká odvetné údery pomocí raket a dronů na americké a izraelské cíle v regionu. Americké základny se kromě Kuvajtu nacházejí také ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru a Jordánsku.

Ceny ropy a plynu se dnes výrazně zvyšují kvůli obavám, že útoky na Írán povedou k omezení dodávek těchto surovin na trh. Roste rovněž cena zlata, které investoři považují za bezpečné útočiště v období nejistoty. Oslabují naopak akciové trhy, protože dražší ropa a další důsledky konfliktu by mohly mít negativní vliv na zisky podniků.

Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zhruba třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle analytiků by ceny ropy v případě delšího přerušení dopravy v Hormuzském průlivu mohly zamířit k hranici 100 dolarů za barel.

Evropská komise podle emailu adresovaného vládám členských států EU, který má k dispozici agentura Reuters, v tuto chvíli nevidí bezprostřední ohrožení dodávek ropy do Evropské unie kvůli vyostření konfliktu na Blízkém východě. Unijní exekutiva zároveň požádala členské státy EU, aby dnes poslaly do Bruselu svá hodnocení současné situace s dodávkami ropy.

Šéfka EK Ursula von der Leyenová na dnešek svolala mimořádné bezpečnostní zasedání Evropské komise. Komise rovněž zvažuje, že ještě tento týden svolá zasedání takzvané koordinační skupiny pro ropu, ve které jsou zástupci unijních institucí i členských států sedmadvacítky.

Američtí demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Zpochybňují přitom Trumpovo sobotní tvrzení, že USA čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.

Americko-izraelské údery na Írán způsobily největší dopravní chaos od pandemie covidu, napsal dnes list The Guardian. Velká letiště na Arabském poloostrově, včetně letiště v Dubaji, které je nejrušnějším mezinárodním uzlem na světě, jsou již třetím dnem mimo provoz. Tak dlouhé uzavření vzdušného prostoru, včetně uzavření tří hlavních tranzitních uzlů v Perském zálivu, je podle listu bezprecedentní.

Lety po celém Blízkém východě byly zrušeny. To narušilo tisíce spojů a paralyzovalo leteckou dopravu. Statisíce cestujících v oblasti uvízly a čekají na repatriační lety. Z Letiště Praha dnes aerolinie zrušily 17 spojů do zemí na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí.