Možnosti uchovávání energie z obnovitelných zdrojů hledá projekt ECO&Stor

"Abychom dokázali plně využívat solární a větrnou energii, musíme umět ukládat velké množství elektřiny v době, kdy je jí nadbytek, a využít ji tehdy, kdy je jí nedostatek," uvedl Krtil. Typickým příkladem je letní období, kdy fotovoltaické elektrárny produkují víc energie, než lze spotřebovat. Bez vhodného způsobu ukládání může zkolabovat síť, jak se to stalo ve Španělsku na konci dubna.

Zatímco krátkodobé potřeby mohou částečně pokrýt baterie, podle Krtila na dlouhodobé a větší kapacity nestačí. "Aby baterie pokryly skutečně významné objemy energie, musely by být stokrát výkonnější, než jsou dnes. To není v blízké době realistické," míní. Projekt ECO&Stor proto pracuje nejen na zlepšování bateriových technologií, ale především na způsobech, jak přeměnit elektřinu na chemické sloučeniny, které lze lépe uchovávat a transportovat. "Energie se totiž drží v jejich chemických vazbách," řekl.

Za důležitý považují vědci vodík. Jedná se o prvek s vysokou energetickou hustotou, který ale přirozeně téměř neexistuje v elementární podobě. Musí se vyrábět a je obtížně skladovatelný i přepravitelný. Proto se vědci snaží o jeho transformaci do stabilnějších molekul, například čpavku nebo uhlovodíků, které lze bezpečněji převážet i na větší vzdálenosti.

"Vodík není samospasitelný, ale bude jednou z nutných složek budoucí energetiky. My se snažíme zlepšit elektrolyzéry, tedy zařízení, která ho vyrábějí, a zároveň hledáme cesty, jak se vyhnout nutnosti skladovat obrovské objemy čistého vodíku," řekl Krtil.

Vedle přečerpávacích elektráren, jejichž potenciál je v Česku omezený, neexistuje zatím jiný efektivní způsob, jak dlouhodobě ukládat velké množství obnovitelné energie než chemickou cestou. Projekt ECO&Stor proto výzkumně propojuje elektrochemii, materiálové inženýrství a energetiku.

Krtil zároveň varoval před přílišným tlakem na vědce. Od nich se očekávají technologie na rychlé splnění emisních cílů, jak je formuluje například evropská Zelená dohoda (Green Deal) v krátkém časovém úseku. "Ano, musíme snižovat emise a vyvíjet technologie, ale pokud nastavíme nerealistické lhůty, hrozí, že výsledná řešení budou příliš drahá a nebudou konkurenceschopná vůči fosilním palivům," uvedl. Podle něj je důležité přemýšlet nad energetickou budoucností strategicky.

Na projektu se podílí mimo jiné Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně a Univerzita Karlova. Je financován z Operačního programu Jan Ámos Komenský, který spolufinancuje Evropská unie. Projekt má trvat čtyři roky, započal na počátku loňského roku.