Západ Kuby včetně Havany postihl další výpadek proudu, dotkl se 3,5 milionu lidí

Dodávky elektřiny se zastavily na západě Kuby dnes časně ráno místního času, což způsobilo mimo jiné chaos v dopravě v téměř dvoumilionové Havaně. Zavřeny kvůli tomu zůstaly školy i obchody, některé z nich, které mají vlastní generátory, se ale později otevřely, zatímco se před nimi tvořily fronty. Ještě v jednu hodinu odpoledne místního času bylo bez elektřiny asi 60 procent kubánské metropole, napsal server Martí Noticias.

Několikahodinové výpadky elektřiny jsou na Kubě časté, postihují všechny regiony a často znamenají i přerušení dodávek vody. Za poslední rok postihlo zemi i pět celostátních výpadků a v některých případech trvalo kompletní obnovení i několik dnů.

Komunistická kubánská vláda z výpadků často viní Spojené státy a jejich sankce, které tvrdě dopadají na místní ekonomiku. Na vině je zastaralá a nedostatečně udržovaná energetická infrastruktura. Vláda krizi v posledních letech řeší generátory a také několika plovoucími elektrárnami, které jí poskytlo Turecko. V poslední době ale nemá Kuba dostatek paliva, které nemůže nakupovat kvůli chybějícím devizám. Problém způsobilo i snížení dodávek ropy z Venezuely, která stejně jako Kuba čelí americkým sankcím kvůli porušování lidských práv a svobod.

Asi 95 procent elektřiny na Kubě pochází ze spalování fosilních paliv, z velké části z ropy. Řešením by přitom na tomto slunném ostrově mohly být solární elektrárny. S jejich výstavbou slíbila v minulých letech pomoci Čína, která patří k největším obchodním partnerům Kuby. Zatím ale v této věci příliš nepokročila, mimo jiné proto, že Havana zaostává i ve splácení dluhů.

Výpadky proudu představují i značnou zátěž pro národní hospodářství, které v roce 2024 zaznamenalo pokles o 1,1 procenta, uvedla agentura EFE. Za posledních pět let pokles dosahuje 11 procent. Výpadky proudu také přiživují sociální nespokojenost na Kubě a přispěly i k protivládním demonstracím v červenci 2021, v srpnu 2022 či březnu 2024.