Dánsko chce definovat priority pro přístup k elektrické síti, síť je zahlcená

"Dánsko mělo historicky dostatečnou elektrickou síť. To už dnes neplatí," zdůraznilo ve svém prohlášení ministerstvo klimatu a energetiky.

V březnu státní dánský provozovatel přenosové sítě Energinet na tři měsíce pozastavil uzavírání nových smluv o připojení k síti s vysvětlením, že poptávka v krátkodobém horizontu daleko převyšovala dostupnou kapacitu.

Existuje široká podpora pro "nouzový plán, který zajistí, že dostupná kapacita bude využita pro to, co je pro Dánsko nejdůležitější", uvedla ve svém prohlášení ministryně klimatu Samira Nawaová. "Domácnosti, zdravotnictví, obrana, doprava, dálkové vytápění, podniky a obnovitelné zdroje energie nesmí být odsunuty na vedlejší kolej, zatímco velmi rozsáhlé a nepružné projekty monopolizují omezenou kapacitu," dodala ministryně.

Po letní přestávce bude v dánském parlamentu předložen návrh zákona, v němž nová středolevá dánská většina navrhuje rozdělit přístup k elektřině do kategorií. První kategorie bude zahrnovat "chráněné potřeby a základní funkce pro společnost" a nejnižší prioritu budou mít určití velcí spotřebitelé energie, podle představitelů vládní většiny jde o velká datová centra.

Souběžně mají být zahájena jednání s cílem urychlit rozvoj elektrické sítě a komplexní plán energetické infrastruktury pro rok 2035. V roce 2025 přitom činil podíl obnovitelných zdrojů energie na dánské výrobě elektřiny přibližně 90 procent.

V Dánsku letos činila kapacita datových center v provozu přibližně 398 megawattů (MW) a dalších 208 MW se staví. Podle odhadů DDI by měla tato kapacita do roku 2030 vzrůst o dalších zhruba 1,2 GW, tedy 1200 MW. Většinu současné kapacity, tedy asi 60 procent, přitom tvoří tzv. hyperscale datová centra, tedy velká zařízení provozovaná globálními technologickými firmami.

Současná situace v Dánsku je podle některých účastníků trhu příležitostí k vytvoření nových pravidel, která by mohla sloužit jako vzor pro další skandinávské i evropské země.