Analytici: Zpoplatnění emisí z dopravy a vytápění budov je logický krok

Europoslanci schválili zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy v roce 2023, nový systém stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990.

"Pokud mluvíme čistě o České republice, tak emise skleníkových plynů z dopravy vzrostly o více než 60 procent od roku 1990, což samozřejmě není úplně málo a je to v kontrastu s jinými sektory, kde tyto emise klesají," uvedl pro ČTK Oldřich Sklenář, z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle analytičky Kateřiny Kolouchové z Fakta o klimatu má největší podíl na tomto nárůstu osobní doprava a je třetím nejnáročnějším sektorem v ČR. Nový systém emisních povolenek je proto podle ní potřeba. "Chceme domácnosti a uživatele osobní dopravy motivovat k tomu, aby přešli na nízkouhlíkové nebo bezemisní alternativy," řekla.

Provoz budov se v EU podle existujících studií podílí na spotřebě energie z více než 40 procent a související emise tvoří kolem 36 procent. Z hlediska Evropy se podle Sklenáře současně jedná o sektor s největším potenciálem úspor energie.

"Emise související s provozováním budov zatím klesaly jen pozvolna a ty související s dopravou naopak rostly. Mám pochybnosti o tom, že státy mají v rukou nástroje a také politickou vůli iniciovat dostatečně rychlé snížení emisí v těchto sektorech jinými způsoby," řekl ČTK Tomáš Jungwirth Březovský, který je také analytikem v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Důsledky zavedení systému povolenek pro pohonné hmoty a vytápění budov podle něj pocítí v podstatě všichni. "Kdo jezdí autem se spalovacím motorem, bude mít benzin nebo naftu o korunu či dvě dražší, a kdo má doma vlastní kotel na plyn či uhlí, také zaznamená dílčí zdražení," řekl. Výjimkou podle něj budou domácnosti připojené na dálkové dodávky tepla, které už nyní ve svých vyúčtováních emisní povolenky platí.

"Očekávaná zdražení nebudou zásadní a likvidační, nicméně je samozřejmě úkolem státu, aby ochránil nejohroženější domácnosti před pádem do energetické či dopravní chudoby, " dodal. K tomu má sloužit Sociální klimatický fond, z něj by se ale měly platit v první řadě investiční náklady například na zateplování a výměnu zdroje tepla nebo i investic do elektrických osobních aut.

"Je třeba tedy mluvit o tom, zda příspěvek na bydlení a sociální dávky v současné podobě budou situaci ohrožených lidí dostatečně řešit. Vláda by o připravovaných změnách každopádně měla otevřeně komunikovat a připravovat na ně úřady i samotné občany - a to se podle mě neděje zdaleka dostatečně," řekl Jungwirth Březovský.

U systému emisních povolenek pro pohonné hmoty v dopravě a vytápění budov se podle Sklenáře jedná o narovnání trhu. "V současné chvíli máme systém emisních povolenek, kam spadají například elektrárny, teplárny, těžký průmysl, letecká a lodní doprava," uvedl. Nynější systém podle něj pokrývá 38 procent emisí skleníkových plynů EU, se zavedením nového systému emisních povolenek by měla pokrýt dalších 47 procent. V budoucnu by tedy více než 85 procent emisí skleníkových plynů mělo podléhat nějakému zpoplatnění.