Solární boom pokračuje, přesouvá se ale na střechy firem

Na první pohled působí údaje nepříznivě: zprovozněno bylo o 21 tisíc solárních elektráren méně než v prvním pololetí roku 2023. Stojí za tím ale celkové zklidnění situace na energetickém trhu a pokles cen energie. „Pro domácnosti je hlavním argumentem pro instalaci fotovoltaiky vysoká cena elektřiny. Lidé ale bohužel zapomínají na to, že vlastní zdroj energie je investicí na desítky let a důležitou pojistkou proti budoucímu růstu cen,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. „Další příčinou zpomalení rezidenčního sektoru je nejistota kolem dotací z Nové zelené úsporám z počátku roku. Program ale pokračuje dál, byť s pozměněnými podmínkami,“ dodává.

Podobný pokles lze sledovat u akumulace, tedy ukládání přebytků elektřiny ze slunce do baterií. „Akumulaci u nás zatím stále využívají hlavně domácnosti, ale vidíme nárůst počtu úložišť již i ve firemním sektoru a u velkých projektů. Nicméně opravdový nástup větších komerčních baterií začne spíše až od příštího roku, kdy bychom se měli dočkat legislativní úpravy (Lex OZE 3) a realizace schválených projektů z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či programu OP PIK. To by měly být stovky MWh,” vysvětluje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Ten nejdůležitější ukazatel však dává důvod k optimismu: celkový výkon nově připojených solárních elektráren v prvním pololetí 2024 činil 484 MWp, a to je takřka totožné číslo, jako ve srovnatelném období roku 2023 (487 MWp). Ochlazení rezidenčního trhu totiž vyrovnaly instalace firemních FVE podpořené Národním plánem obnovy. Od letoška lze navíc využít i dotace z Modernizačního fondu a brzy by se měly dočkat investiční podpory i malé komerční projekty do 50 kWp.

Elektřinu do sítě už začala dodávat i pětadvacítka elektráren s výkonem přesahujícím 1 MWp, mezi nimi i několik pozemních instalací. Jan Krčmář k tomu uvádí: „Jen na střechy spoléhat nemůžeme, tam už pomalu začínáme narážet na strop možností, což potvrzují aktuální čísla. Pokud to Česko se svými klimatickými závazky myslí vážně, přiblíží nás k jejich naplnění jen velké pozemní projekty. Nestačí však jen odstraňovat legislativní bariéry a zrychlit stavební řízení. V době volatilních cen elektřiny potřebují investoři do takto rozsáhlých projektů aspoň nějaké záruky budoucích výnosů.“ Podle něj by jim pomohly nástroje jako Contract for Difference (CfD), který zajišťuje férovou cenu za dodanou elektřinu jak pro výrobce, tak pro spotřebitele, nebo dlouhodobé smlouvy o prodeji elektřiny (PPA), které fixují cenu dodávanou provozovatelem solární elektrárny konkrétnímu výlučnému odběrateli. Díky první významné české PPA smlouvě ohlášené společnostmi Enery a Benteler bude u jihočeského Dynína vybudována velká FVE o výkonu 37 MWp.

Solární asociace ve druhém pololetí očekává růst výkonu související s dokončením dalších pozemních fotovoltaik. Několik z nich by mělo být propojeno s velkými bateriovými úložišti poskytujícími služby flexibility, jako je např. připravovaný projekt Energy Nest Decci. Od srpna by také mělo začít fungovat Elektroenergetické datové centrum, které naplno umožní rozjezd tzv. energetických komunit. Celkový výkon nových fotovoltaik by tak měl stejně jako loni atakovat hranici 1 GWp.

První pololetí 2024 v číslech                           2024H1                        2023

Počet nových elektráren                                 23 874                          45 200 (2023H1)              

Celkový výkon nových elektráren                   484,1 MWp                  487 MWp (2023H1)                    

Celková nová kapacita akumulace                 75,9 MWh                    462 MWp (2023H1)                                 

Počet nových domácích FVE                          21 700                         42 300 (2023H1)                 

Počet nových firemních a pozemních FVE      2160                            2 900 (2023H1) 

Průměrná velikost FV                                       20,3 kWp                    11,7 kWp (2023H1)

Průměrná velikost domácí FVE                        10,3 kWp                    10,3 kWp (2023H1)     

Průměrná velikost firemní FVE                         118 kWp                     54,2 kWp (2023H1)

Podíl akumulace u rezidenčních FVE               87,1 %                        92 % (2023H1)

Podíl akumulace u firemních FVE                    58,4 %                        40,3 % (2023H1)        

Nárůst oproti přírůstku 2023H1 v počtu            o -51,2 %  

Nárůst oproti přírůstku 2023H1 v MWp            o -0,5 %  

Nové FVE podle kraje

Kraj                                   Počet FVE                      Výkon nových FVE

Hlavní město Praha          970                                17,6 MWp

Středočeský kraj               4 735                             73 MWp

Plzeňský kraj                    1 517                              43 MWp

Ústecký kraj                      1 307                              43,1 MWp

Liberecký kraj                   841                                 16 MWp

Karlovarský kraj               475                                 9,5 MWp

Královéhradecký kraj       1 457                              33,6 MWp

Pardubický kraj                1 301                              26,6 MWp

Olomoucký kraj                1 271                              32,2 MWp

Moravskoslezský kraj       2 291                              37,8 MWp

Kraj Vysočina                   1 343                              35,8 MWp

Zlínský kraj                       1 396                             26,6 MWp

Jihočeský kraj                   2 168                             33,8 MWp

Jihomoravský kraj             2 784                            55,5 MWp

Za poskytnutí dat děkujeme Ministerstvu průmyslu a obchodu, Státnímu fondu životního prostředí a společnostem ČEZ Distribuce, EG.d a PRE Distribuce.