Na vodní hospodářství poskytla loni ministerstva 12,8 mld. Kč, meziročně více
Na údržbu vodních toků, protipovodňovou nebo protierozní ochranu poskytla loni ministerstva 12,8 miliardy korun, což je o miliardu více než v roce 2024. to z takzvané Modré zprávy o stavu vodního hospodářství v ČR, kterou dnes projednala vláda. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na uvedené sumě podílelo částkou zhruba 4,4 miliardy korun, zhruba o 921 milionů Kč více než předloni. Nejvíce poskytlo ministerstvo životního prostředí, a to 7,6 miliardy korun, což ale představuje meziroční pokles o 838 milionů. Ministerstvo dopravy přispělo na vodní hospodářství 790 miliony korun, meziročně o 55 milionů více.
Financování vodohospodářské vědy a výzkumu se meziročně snížilo zhruba o třetinu na 324,2 milionu korun. Loni vzrostla délka vodovodní i kanalizační sítě, spotřeba vody na osobu za den už druhým rokem rostla.
"Funkční a efektivní vodohospodářská infrastruktura patří mezi základní předpoklady pro zajištění kvalitního života obyvatel i ochranu životního prostředí. Dlouhodobě proto podporujeme investice do vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod i opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině a jsou připravená včas reagovat na projevy klimatické změny," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Podle údajů Státního pozemkového úřadu vznikla ke konci loňského roku vodohospodářská opatření na ploše přes 11 hektarů, o asi 20 hektarů méně než předloni. Protierozní opatření vznikla na ploše 2,5 hektaru, ekologická opatření byla provedena na ploše 38 hektarů.
Rok 2025 byl na území ČR teplotně normální, ale srážky byly pod normálem, uvádí Modrá zpráva. Průměrný roční úhrn srážek dosáhl 571 milimetrů, což odpovídá 83 procentům dlouhodobého normálu za období let 1991 až 2020.
Spotřeba vody se v průměru o 1,4 litru zvýšila na 89,7 litru na osobu za den. Průměrná cena vodného bez DPH činila 59,95 koruny za metr krychlový, což je o asi dvě koruny více než předloni. Průměrná cena stočného vzrostla také zhruba o dvě koruny na 54,16 koruny za metr krychlový.
V loňském roce bylo na vodovody napojeno 95,6 procenta obyvatel České republiky, tedy přibližně 10,4 milionu lidí. Nejvyšší podíl lidí zásobených pitnou vodou byl loni v Praze, a to 100 procent, dále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Naopak nejnižší podíl, a to 87,5 procenta, evidují úřady v Plzeňském kraji.
Na kanalizaci bylo napojeno 90,8 procenta obyvatel, což představuje téměř 9,9 milionu obyvatel. Nejvíce obyvatel napojených na kanalizaci bylo opět v Praze, dále v Jihomoravském a ve Zlínském kraji. Nejnižší podíl je podle zprávy v Libereckém kraji.
Súvisiace články
Nová zelená úsporám: Jak zvýšit úspory z domácí fotovoltaiky?
Fotovoltaická elektrárna pomáhá domácnosti snižovat náklady na elektřinu. Výsledné úspory však závisí také na tom, kolik vyrobené…
Stavební zákon se vrací do Sněmovny. Energetici volají po jeho přijetí
Novela podle svazu urychlí výstavbu sítí a dalších energetických staveb; nezbytné je však zajistit dostatek odborných kapacit Sva…
Stavební novela oslabuje ochranu přírody. Zrychlení staveb jisté není
Skupina JARO spolu s dalšími organizacemi vyzývá poslance, aby nepřehlasovali zamítnutí rozsáhlé novely stavebního zákona Senátem.…
Turek bez aktuálních dat informoval o úniku yperitu na Šumavě
Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v pondělí šířil informace o údajném úniku yperitu a fosgenu v národním parku Šumava kvůli nedo…
Čína překlopila energetické dějiny. Soláry už výkonem překonaly uhlí
Ještě před několika lety by podobná zpráva zněla téměř neuvěřitelně. Čína, která je dlouhodobě největším spotřebitelem uhlí na svě…
Kalendár akcií
Fotovoltaika a akumulace v praxi 2026
HYDROTURBO 2026
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.