Summit EU řeší konkurenceschopnost, Babiš žádá změnu systému povolenek ETS

Česko i další země po Evropské komisi chtějí, aby řešila vysoké ceny energií, které jsou podle nich základní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu. ČR je jednou z deseti zemí, které se připojily k dopisu předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ve kterém žádají důkladnou revizi systému emisních povolenek EU ETS. Evropská komise by podle signatářů listu měla předložit přezkum ETS už do konce května a nikoli až v létě.

Praha přichází ohledně změny systému ETS s vlastními návrhy, Babiš při příchodu na summit zdůraznil zejména požadavek, aby byl energeticky náročný průmysl vyňat z povinnosti kupovat si emisní povolenky až do roku 2034. Za energeticky náročné sektory jsou považovány například chemický průmysl, ocelářský, cementářský, sklářský či keramický.

Podle českého premiéra se ceny emisních povolenek promítají do ceny elektřiny v jednotlivých zemích. Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy snižovat emise. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové zůstává systém ETS "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu".

Český premiér už dříve označil současný systém za "absolutní katastrofu", na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Babiš svůj požadavek zmínil i v dopise, který kolegům z dalších evropských zemí napsal před neformálním únorovým summitem na zámečku Alden Biesen. Kritizoval v něm vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad spuštění systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.

V jiném dopise, který podepsalo osm zemí, naopak Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Slovinsko systém ETS brání a naléhají na Brusel, aby ho neoslaboval. Jde podle nich o základní kámen evropské klimatické politiky.

Tento týden šéfka unijní exekutivy v dopise představila možné změny, se kterými komise přijde. Měla by podle ní brzy zveřejnit takzvané referenční hodnoty systému ETS a zohlednit přitom obavy průmyslu. Komise zároveň předloží návrh na posílení takzvané Rezervy tržní stability, aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrnou volatilitu cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny pod kontrolou. "Současně urychlujeme práci na nadcházející revizi systému ETS, zejména s cílem stanovit realističtější trajektorii dekarbonizace po roce 2030," uvedla šéfka EK. Dodala, že je potřeba rovněž urychlit podporu energeticky náročných odvětví při jejich modernizaci a dekarbonizaci.

V původním návrhu závěru summitu EU se hovořilo o tom, že by EK měla tuto revizi představit do července, deset zemí včetně ČR ale v dopise právě von der Leyenové a šéfovi unijních summitů Costovi uvedlo, že by se tak mělo stát již do května. Vše by se pak podle Babiše řešilo na červnovém summitu EU. Předsedové vlád Česka, Itálie, Rakouska, Polska, Bulharska, Chorvatska, Řecka, Maďarska, Slovenska a rumunský prezident rovněž žádají unijní představitele, aby přišli s důkladnou revizí systému ETS.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 by měl být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028.