Německý ústavní soud zamítl stížnost výrobců energií na regulaci v krizi

Cílem regulace cen energií známé v Německu jako brzda ceny energií (Strompreisbremse) bylo ulehčit spotřebitelům, které postihly vysoké ceny energií. Vláda kancléře Olafa Scholze ji zavedla v závěru roku 2022 a původně její platnost plánovala do letošního března. Ukončila ji nakonec předčasně v závěru loňského roku. Prostředky k financování brzdy přitom vláda částečně čerpala od 1. prosince 2022 do 30. června 2023 z mimořádných zisků výrobců energie, dotklo se to přitom především těch, kteří produkují energii z obnovitelných zdrojů, jimž nevznikly v energetické krizi dodatečné náklady.

Podle agentury DPA stát takto odčerpal 750 až 800 milionů eur (19 až 20 miliard Kč). V případě, že by se ústavní soud přiklonil na stranu stěžovatelů, hrozilo, že by musel peníze vrátit. Podle ústavních soudců je ale elektřina nepostradatelné spotřební zboží. Přerozdělení dosažených nadměrných zisků bylo "přiměřeným" vyrovnáním zátěže, uvedl soud.

Na postup vlády si u ústavního soudu v Karlsruhe stěžovala skupina 22 provozovatelů větrných a fotovoltaických elektráren a elektráren vyrábějících proud z biomasy. Argumentovali tím, že potlačení energetické krize je zodpovědností státu, a mělo by se proto financovat z daní.

Rozhodnutí ústavních soudců dnes uvítalo ministerstvo hospodářství. Podle něj verdikt objasnil, že v mimořádných situacích je v souladu s ústavou, když jsou podniky zapojeny do úlevných opatření. Ministr hospodářství Habeck verdikt označil za dobrou zprávu pro všechny. Podle něj stát celkově vyplatil na pomoci v energetické krizi 12 miliard eur (303 miliard Kč). Naopak stěžovatelé vyjádřili nad rozsudkem ústavního soudu zklamání. Podle Německé průmyslové a obchodní komory je třeba vyslat jasný signál, že stát nebude do cen energií zasahovat.

Mimořádnými či náhodnými zisky jsou takové zisky, které jsou výrazně vyšší oproti očekávání. Před dvěma lety byly jejich příčinou mimořádně vysoké ceny plynu, které souvisely mimo jiné se zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

V rámci brzdy cen energií platily za elektřinu domácnosti spolu s menšími a středními podniky 40 centů (deset Kč) za kilowatthodinu, a to až do 80 procent svého ročního průměru spotřeby z předcházejícího roku. Úlevy měly i velké průmyslové firmy, u kterých výhodnější cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu platila do 70 procent spotřeby. Ještě na konci roku 2021 se přitom cena za kilowatthodinu pohybovala mírně nad 30 centy a v roce 2022 přesahovala i 50 centů.